Každý hobbyholik si tím projde. Někdo rychleji, někdo pomaleji, ale ta cesta je vždycky stejná. Já osobně jsem se zasekla někde mezi třetím a čtvrtým stádiem asi na rok. Teď jsem pevně v pátém a je mi tam dobře.
Pokud nevíš co je hobbyholik, mrkni na můj článek Nejsi taky náhodou hobbyholik? Ale ve zkratce: je to člověk, kterého záliby baví tak moc, že u jedné nevydrží. A místo výčitek si to užívá.
Stádium 1: Popírání
„Já nemám tolik zálib." Tohle říká každý hobbyholik na začátku. Máš háčkování, pečení, malování a zrovna tě začíná zajímat práce se dřevem, ale to přece není moc. To jsou jen čtyři věci. Vlastně tři, protože maluješ jen občas. Vlastně dvě, protože pečení je nutnost, ne hobby. Vidíš? Žádný problém.
Stádium 2: Výmluvy
„Ale tohle POTŘEBUJU." Ta sada akvarelových barev za pět stovek? Investice do sebe. Kurz makramé? Vzdělávání. Třetí typ lepidla na papírové tvoření? Bez něj to prostě nejde. V tomhle stádiu má hobbyholik na všechno racionální vysvětlení. A je upřímně přesvědčený, že každý nákup dává smysl.
Stádium 3: Vyjednávání
„Dokončím ten rozdělaný projekt a PAK si koupím nový materiál." Zní to rozumně. Problém je, že ten rozdělaný projekt leží v šuplíku od března a je teprve květen. A v e-shopu je právě sleva na sadu na linoryt. Vyjednávání s vlastní hlavou je nejtěžší část. Spoiler: skoro nikdy nevyhrajete.
Stádium 4: Krize
„Tohle není možný, asi jsem divná. Přece tohle není normální." Osm rozdělaných projektů. Tři krabice materiálu pod postelí. Partner/ka se na tebe dívá tím pohledem. Víš jakým. Tím, co říká „už zase?" bez jediného slova. V tomhle stádiu si hobbyholik poprvé přizná, že možná, ale jen možná, má problém. Většinou u toho otevírá další balíček z pošty.
Stádium 5: Přijetí
A pak to přijde. Ten moment, kdy si řekneš: „Jsem hobbyholik. A jsem s tím v pohodě, protože je to životní styl." Přestaneš se omlouvat za rozdělaný projekty. Přestaneš předstírat, že si nekoupíš tu novou sadu. Přijmeš, že tě střídání zálib nabíjí, že je to prostě tvůj způsob fungování, a že v tom nejsi sama.
Já jsem v pátém stádiu. A upřímně? Je to nejlepší stádium ze všech. Protože teď už vím, že nedokončený projekt není selhání. Je to jen důkaz, že mě zrovna chytlo něco nového.
Tak kde jsi ty? Napiš mi číslo svého stádia do komentáře. A jestli jsi v pátém, vítej v klubu.
počet komentářů: 0