Znáš ten pocit, kdy si sedneš večer na gauč, vezmeš do ruky telefon a za hodinu nevíš, co jsi vlastně dělala? Scrollování sice spolehlivě zabije čas, ale hlavu nevypne. Pokud hledáš skutečný koníček na odreagování, něco, co tě fakt pohltí a na chvíli ti vezme z hlavy práci i starosti, není to náhoda, že tě to táhne ke kreativní činnosti. Je za tím konkrétní mechanismus, který funguje mnohem spolehlivěji než další doomscroll.
Proč telefon není ideální volba
Scrollování je pasivní. Mozek jen přijímá, nic sám nevytváří, a proto ti po hodině na Instagramu nebo TikToku hlava pořád běží na plné obrátky. Naopak když něco tvoříš rukama, děje se něco jiného. Musíš se soustředit na to, co máš přímo před sebou, a na starosti prostě nezbyde místo. Tomu se říká flow, stav, kdy tak splyneš s činností, že ztratíš pojem o čase a neřešíš nic okolo.
Sama to znám nejlíp u háčkování. Když háčkuji, musím se soustředit, počítat a věnovat se tomu. Není prostor přemýšlet nad tím, co budu dělat až budu v práci.
Ne každý koníček odreaguje stejně
Tady je jeden důležitý rozdíl. Ne každá kreativní činnost tě dostane do flow stejně rychle. Něco, co vyžaduje hodně rozhodování, třeba malování na plátno s prázdnou hlavou, může naopak stres přidat, protože pořád řešíš, co dál. Naproti tomu opakující se, rytmické činnosti, jako je pletení, drátkování nebo navlékání korálků, tě do klidu dostanou mnohem snáz, protože pohyby se po chvíli stanou automatické a začneš je dělat naprosto bez přemýšlení.
Pokud teprve hledáš svůj koníček na odreagování, zkus si všímat, jestli tě daná činnost spíš aktivuje, nebo zklidňuje. Obojí má svoje místo, ale na večerní vypnutí hlavy funguje lépe to druhé. Rozhodně neplatí, že co je pro jednoho relax, bude i pro tebe. Proto na tebe netlač, že tebe nebaví něco, co jiné ano.
Co dělat, když tě nic nebaví
Někdy přijde fáze, kdy máš pocit, že tě nebaví vůbec nic, ani věci, které dřív bavily. To se stává hlavně po náročnějším období, kdy je člověk vyčerpaný natolik, že nemá energii ani na odpočinek. V tu chvíli nepomůže hledat něco úplně nového a náročného. Pomůže sáhnout po něčem malém a nenáročném, kde zas tak nejde o výsledek.
Zkus si dát limit patnáct minut. Vezmi si klubko příze a jen háčkuj očka, bez cíle něco dokončit. Nebo si vezmi papír a nůžky a stříhej geometrické tvary a nebo dělej vystřihovánky jako když jsme jako malí dělali sněhové vločky. Cílem není vyrobit něco hezkého, cílem je jen dát rukám práci a nechat hlavu na chvíli vydechnout. Často se stane, že po těch patnácti minutách zjistíš, že chuť tvořit se pomalu vrací a budeš zase zpátky ve formě.
Jak si takový koníček zakomponovat do svého večera
Nejčastější chyba je čekat na volný večer, kdy budeš mít náladu a energii. Ten večer často nepřijde, protože po práci je snazší sáhnout po telefonu, který nevyžaduje žádné rozhodování. Funguje líp, když si tvoření dáš jako pevnou součást večera, třeba dvacet minut hned po večeři, než si sedneš k televizi. Nebo si pustíš seriál nebo film a u něj tvoříš, tím pádem máš kulisu do pozadí a sama se něčemu věnuješ.
Taky pomáhá mít materiál po ruce, ne v krabici na skříni. Když musíš nejdřív hledat nůžky, přízi a jehlice, motivace klesne ještě dřív, než začneš. Stačí malý košík nebo krabička na stole, kam sáhneš bez přemýšlení. Sama vím, že pokud něco není po ruce, tak si vždy představím jak složité bude vše vytáhnout a to mě odradí.
Najdi si to svoje
Každý má jiný koníček, který ho spolehlivě dostane do klidu. Pro někoho to tedy je pletení, pro jiného malování, jinému vyhovuje skládání dřevěných modelů. Není potřeba hledat ten nejoblíbenější v okolí, stačí najít to tvé. A když takové tvoření najdeš, tak se jej drž hlavně v období, kdy je toho na tebe moc, protože přesně tehdy ho budeš potřebovat nejvíc. Já když opravdu nevím kudy, tak sahám po zen drawing, malůvkách plných pravidelných i nepravidelných vzorů. O zen malůvkách jsem se rozepsala zde.
počet komentářů: 0